Úvod    O nás    Bohoslužby    Kostelík   Co mám dělat, když   Galerie   Setkání   Ke stažení   Kontakt   Infoportál    

O nás

Historie farnosti

Církev Československá vznikla po vánočních bohoslužbách L.P. 1919 vyhlášením 8. ledna L.P. 1920. V různých místech zapustila svoje kořeny. Náš kraj, na boskovicku evangelický, na blanensku v blízkosti římsko-katolických poutních míst Sloup, Křtiny, Vranov, byl téměř mimo vliv reformních snah v církvi. Ač ve Žďárné tehdejší farář sloužil české vánoční bohoslužby, přece zde naše církev nevznikla. Z přifařené obce Rudice pocházel jeden z prvních duchovních naší církve Rudolf Juřina. Kdykoliv se do Rudice či Jedovnic o prázdninách vracel k příbuzným, vždy tam rád sloužil bohoslužby. První věřící se k Církvi Československé v Blansku hlásili v roce 1922 a v roce 1923 bylo rozhodnuto konat první českou mši. Slavný okamžik nastal v listopadu 1924, kdy za účasti více jak 800 věřících, sympatizantů i zvědavců byla v sokolovně bohoslužba sloužena.

Od roku 1925 byly v sokolovně pravidelně slouženy bohoslužby 2x měsíčně ve velkém sále pro 150 až 200 věřících. V roce 1928 došlo ke schválení samostatné farnosti státem a 1. 5. 1929 byl v Blansku v sokolovně slavnostně instalován první blanenský farář JuDr František Náhlík.Sloužil rozsáhlé farnosti mající téměř 2000 věřících nejen v Blansku, ale i v dalších obcích většiny okresů Blansko a Boskovice. Spolu se svou manželkou vyučovali náboženství na 26 školách, celkem přes 300 dětí.

Po postavení kostela bylo slavnostní rozloučení s bohoslužbami v sokolovně a od té doby se bohoslužby, křtiny, svatby, pohřby konaly v kostele. Bohatá kulturní činnost potom v sále školy naproti kostela, či akademie opět v sokolovně. Od roku 1938 byli v Blansku farář JuDr. František Náhlík a duchovní ThB. František Černý, který se stal 1. 9. 1939 farářem, a blanenský rodák František Nygrýn duchovním. Při obsazení duchovní správy farářem a dvěma duchovními byly bohoslužby již pravidelně konány nejen v dosavadních místech Blansko - kostel; Rudice, Žďár, Rájec, Boskovice a Velké Opatovice ve školách, ale i na dalších místech, a to v Jedovnicích, Olomučanech, Černé Hoře, Letovicích, Lysicích, Křtinách a Sebranicích.

Ve válečných dobách byla v blanenské farnosti bohatá kulturní činnost. Národní Církev Československá se stala dobrým přístavem uprostřed hrůz, neklidu a válečného běsnění. Pravidelně se konaly bohoslužby, křtiny, svatby, pohřby a duchovní večery. Mimo to byl v činnosti pěvecký a recitační soubor více jak padesáti dětí vedený bratrem farářem Fr. Černým za pomoci řídícího učitele Bohumila Kráčmara. V národních krojích u příležitosti slavností, akademií atd. fungoval tento sbor až do zákazu činnosti v roce 1951. Chrámový smíšený sbor dospělých řídil řídící učitel Emilián Blažek; ženský pěvecký sbor potom Drahomíra Kellerová.

Výborně fungující jednota mládeže vedená Pavlem Plchem sdružovala mladé ke kulturně duchovnímu programu.

Když v roce 1947 dosáhl počet věřících Církve československé v samotném Blansku 600, rada starších začala uvažovat nad stavbou většího kostela (dochovalo se několik verzí plánů) a prostorné farní budovy. Rok 1948 však zlomil tyto plány. Až do roku 1957 se dařila práce s dětmi a v pěveckém sboru. Mládež pohasla úplně a duchovní správce konstatuje, že v roce 1961 není ani jediné dítě přihlášené do náboženství.

Dospělí navštěvují hojně poutavé biblické hodiny s bohatým programem. Bratru faráři Chaloupkovi se v roce 1968 podaří na deset let obnovit v malé míře vyučování dětí a mladých, pořádá několikrát v roce autobusové zájezdy pro věřící do různých koutů vlasti. V létech normalizace však nastává větší útlum na všech rovinách života farnosti. I přes snahu faráře lze konstatovat větší úpadek než v létech padesátých.

Na konci osmdesátých a přelomu devadesátých let se objevují první známky zlepšení. Ti, kteří nesli církev po 40 roků útlaku, pomalu umírají, ale objevují se noví v podstatě všech generací.

Bolestí zůstává předávání víry v tradičních rodinách v církvi, naproti tomu církev roste z věřících mimo tuto tradici. Různé aktivity, bohatá činnost duchovní, poutě, farní dny, kulturní pořady a programy, dávají od roku 2000 prostor k velkému oživení. Lze říci, že farní společenství se stává rodinou s láskou přijímající mnohé nové příchozí.

„Kéž Pán nedá zahynouti nám, ni budoucím."

 

Náboženská obec Československé církve husitské v Blansku Telefon: 606 702 768 E-mail: fararmartin@seznam.cz